Samozřejmě, že v našich zemích je to především cenou. Jestliže už prodejce automobilů nechce nebo nemůže jít níže, pak jsou tu různé doplňky zdarma – zimní pneumatiky, koberečky… No a nakonec služby. Třeba prodloužená záruka. Kolik let?

Dva? Zcela běžné. Tím už zhruba 10, převážně evropských automobilek nikoho po pravdě řečeno neoslní. Z celkového počtu asi 25 prodejců známých značek, jich 9 nabízí běžně tříletou garanci na nově zakoupený vůz. To se týká převážně japonských automobilek.

No a jdeme dál. Kdo by neznal nabídku Kia na sedmiletou záruku! Pravda, nesmíte najet více než 120 000 kilometrů. To sesterská (či spíše mateřská) jihokorejská automobilka Hyundai ji dokázala trumfnout pětiletou zárukou bez omezení počtu najetých kilometrů.

No a dalšími premianty v tomto směru jsou Chevrolet a Opel (čili, americký koncern GM). U Chevroletu, opět vyráběného v Jižní Koreji, poskytují u některých modelů záruku 5 let s limitem 120 000 najetých kilometrů. Pominout nelze ani Opel, který na hlavní komponenty – motor, převodovku atd. poskytuje až 6 let záruku. Rychle dodejme, že tyto nabídky zvlášť nepřiplácíte.

U evropských „skoupých“ automobilek si lze za delší záruku samozřejmě připlatit. U Škody Octavia je to při prodloužení o 2 roky zhruba 11 000 Kč, u Fordu Mondeo asi 20 000 Kč atd. Nabídka na prodloužení záruky také bývá u řady automobilek vázána na využití značkového úvěru nebo leasingu.

A kde je „zakopaný pes“ prodloužených garancí? V povinných technických prohlídkách (práci a materiál si platíte), obvyklých v intervalu 15 000 najetých kilometrů. Ty obvykle prodejce váže na návštěvu právě jejich autorizovaného servisu. I když je to velmi sporné, pokud se nechcete pouštět do nějakých sporů, je na místě to respektovat.